Když v uších řádí kvasinky

Psinu prohlédlo pět veterinářů a dcera si opět ověřila,že tohle zaměstnání za dvacet let bude dělat taky. "Mami, já budu veterinářkou," slyšíme totiž doma třikrát denně. Z obyčejné návštěvy doktora se tedy nakonec vyvinula prima výchovná a zdravotní procházka. Finka dostala povinný ďobanec do zadečku, ale s sebou jsme dostali ještě tři krabičky pro domácí ošetřování. Šestiletá Mařinka totiž hned u dveří starostlivě hlásila, že štěnka si škrábe ouška a potřepává hlavou. Takže se na mimino vrhly čtyři studentky a po muchlání a šišlání z obou miniuší vyšťouraly vzorek. Ani jsem u toho nemusela být, Mařinka by to za psinu vyřídila sama. Pět minut čekání na chodbě jsme vyplnili hledáním dámské toalety, protože Fifi vyhodila obsah žaludku dceři na triko - zřejmě rychlá reakce na očkování. Za pět minut bylo jasno: Finka má v uších kvasinky a zejména levé ucho je hodně zasažené. Takže do obou oušek jsme dostali Surolan (veterinářka to automaticky vysvětlila rovnou i dceři), který kapeme dvakrát denně. Na vyplachování Nolvasan Otic a doporučení, že co nejdřív máme začít vytrhávat chloupky z uší, aby větraly. To vůbec nevím, jak se dělá, ale už sháním pean. Studentka ale štěněti chomáč chlupů z oušek uvolnila a psisko se ani nehnulo, tak ji to snad ani nebolí. Poslední krabička je pasta na odčervení. Při odchodu jsem si v čekárně vzala letáček známé krotitelky mazlíčků Hany Žertové, která na třech stránkách vysvětlila, proč je pes pro dítě důležitý. Ale to my dávno víme...