"Fifinko vpřed a hop, tunéééél, hop!" To jsem si ode dneška přidala do slovníku. Byly jsem dnes s Fifkou poprvé na tréninku agility. My, úplné začátečnice, a dvě další zkušenější fenky. Docela jsem to ocenila, protože jsme aspoň naživo viděly "jak to má vypadat". Spíš já, Fifka celou dobu kníkala, což jsem si vyložila jako těšení se na psinu a zábavu.
První půlhodinu jsme byly úplně mimo. "Zavoláte: vpřed a hop. Jedem!" rychle zadrmolil trenér Radovan a postavil Fifku před první překážku. Netušila jsem kam a jak si stoupnout, co znamená "vést rukou", ani "cik" ani "cap". Takže jsem se legračně motala po dráze, zavazela a před posledním skokem Fifku přišlápla. "Ježišikriste," smál se Radovan a utěšoval fenku, že panička dá příště bacha. Ale podruhé už to šlo líp. Zvládla přeskočit tři překážky za sebou a ještě proběhnout tunelem. Nic neshodila, nezabloudila a uháněla do cíle. Bodejť by neletěla, když na konci byla miska s nakrájenýma srdíčkama. Fifka prostě opět potvrdila, že sport a pohyb bere jako velkou legraci. Šmikala to zleva doprava a já jsem měla co dělat, abych to udejchala. Už mrška jedna pozná, když parkuju podél silnice u cvičáku Pod Klajdovkou, že bude legrace, honičky s ostatníma a v držtičce uvařená psí dobrota. Takže maká a zároveň se baví.
Jsem ráda, že jsem nečekala do jara, jak jsem původně plánovala. Dneska bylo nádherně slunečno a zpívali ptáci, takže to bylo moc příjemný. Tréninky jsou dopoledne, což mi vyhovuje, protože ve tmě tolik nejásám. Líbí se mi i malá tréninková skupinka, dneska jsem byli jen tři. Takže samá pozitiva a jsem natěšená na další hodinu, která bude hned zítra. Budeme muset zapracovat na dlouhodobém odložení, protože na startu by měla ležet a čekat. Což té postřelené bleše nejde. Trochu taky řeším čím ji motivovat, protože zatím tancujeme jen za odměnu do tlamy. Ostatní v kurzu měli hračku, kterou využívali jako pochvalu za splněný úkol. Líp se to drží, s balonkem se dá hrát v mezičase, dá se hodit do cíle a pes se pořád necpe. Uvidíme, zkusím brát hračku s sebou ven při venčení, třeba se časem "zakousne do kořisti". Taky přemýšlím co si obléct. Že jsem dorasovaná jako čuně mi ani nevadí, ale boty mi klouzaly tak časem možná pořídím kopačky.
A náš cíl? Žádnej výkonnostní není, jen samý city. Chci zabavit Fifku, využít její sportovní nátury, nesedět doma a pohnout prdelí.
Tréninky se konají v Brně v kynologickém areálu Pod Klajdovkou. Hodiny vede Radovan Liška. Zaplatila jsem 150 korun a hodinu a půl jsme výrazně přetáhli na téměř dvě.